Vězení Dóžecího paláce a Most vzdechů

Most vzdechů

Byl postaven roku 1614, aby spojil palác s novým vězením. Je to uzavřený, krytý most se dvěma chodbami oddělenými stěnou: jedna spojuje vězení se sály Magistrato alle Leggi a Quarantia Criminal, druhá se sály Avogaria a s Parlatoriem (místností pro návštěvy).

Přezdívka pochází z doby romantismu: je to vzdech vězně, který po odchodu ze soudní síně přechází kanál do cely a malými okénky jen zahlédne lagunu, San Giorgio, svobodu.

Wikipedie uvádí stavbu «krátce po roce 1600» a připisuje návrh Antoniu Continovi; anglický název «Bridge of Sighs» pochází od lorda Byrona.

Prigioni Nuove

Každá cela byla podle tradice obložena křížem kladenými modřínovými prkny přibitými na stěny, podlahu i klenbu. Podle muzea jsou Prigioni Nuove jedním z prvních příkladů, ne-li prvním v Evropě, samostatné budovy postavené přímo jako státní vězení. V jedné cele jsou vystaveny «buglioli», vědra vězňů. Po prvním patře se můžete hned vrátit k mostu, nebo sestoupit do dvou nižších podlaží a na vězeňský dvůr.

Vězení není přístupné lidem s omezenou pohyblivostí.

Pozzi a Piombi: cely v paláci

Pozzi v přízemí a Piombi pod olověnou střechou (postavené podle Wikipedie roku 1591) jsou cely uvnitř paláce. Zde byl vězněn Giacomo Casanova, který ve svých pamětech popisuje útěk přes střechu. Navštívit je lze jen s Itinerari Segreti, 40 €, které zahrnují obě jeho rekonstruované cely.